Učit se anglicky i po Brexitu? Yes!
Koncem června, po britském rozhodnutí odejít z Evropské unie, se objevily alarmující zprávy, že angličtina již nebude oficiálním jazykem Unie. Domluvíme se tedy vůbec ještě v Evropě anglicky a má smysl se angličtinu stále učit? Následující řádky vás snad přesvědčí, že ano
Angličtina ani po Brexitu nekončí v Evropské unii, protože spolu s francouzštinou a němčinou patří mezi takzvané pracovní jazyky Unie.
A když se podíváte na následující statistiky, dojde vám, že s angličtinou se neztratíte ani v Evropě, ani nikde po světě.
V současné době patří angličtina mezi nejrozšířenější (jak slovem, tak písmem) jazyky na světě. Jako svou mateřštinu ji uvádí 380 milionů lidí. Více rodilých mluvčí se hlásí už jen ke španělštině a mandarínské čínštíně.
Popovídat anglicky si však můžete i s lidmi, kteří nemají angličtinu jako mateřštinu. Je jich dokonce třikrát víc než rodilých mluvčích a právě díky nim se angličtina stala univerzálním jazykem, kterým se domluvíte téměř všude.
Zkuste se jen zamyslet nad tím, kolik anglických slov proniklo do češtiny. Nemusí to být jen ptydepe nadnárodních korporací („Můžu šérovat ten skrýn s erory?“), ale termíny z oblasti sportu, technologie, medicíny, hudby, kinematografie a jiných sfér.
Odhaduje se, že v angličtině je více než polovina internetového obsahu (česky psané stránky tvoří 0,7 % veškerého obsahu na internetu). Angličtina vládne i veškeré e-mailové komunikaci: asi tři čtvrtiny všech mailů jsou napsány anglicky. Je to také univerzální jazyk vědců – v angličtině vychází přes polovinu vědeckých a technických periodik.
Překvapující informace je, že mnoho nezávislých zdrojů považuje angličtinu za jazyk s nejširší slovní zásobou. Velký oxfordský slovník uvádí na půl milionu hesel bez specifických termínů z oblasti vědy, techniky a náboženství. Ale nebojte se, nikdo po vás nechce, abyste si takové množství slov nacpali do hlavy. Rodilí mluvčí v průměru používají 12 000 – 20 000 slov a my ostatní si v naprosté většině komunikačních situacích vystačíme s 1500 – 2000 slovy.
V Evropě se učí anglicky na dvě třetiny obyvatel a více než polovina obyvatel EU uvádí, že dokáže vést v angličtině plynulou smysluplnou konverzaci. Nejvíc lidí hovořících anglicky, aniž by to byla jejich mateřština, najdete v Nizozemí a Norsku (90 %), Švédsku a Dánsku (86 %), Rakousku (73) a Finsku (70 %).
Země, které bývaly na východ od železné opony, jsou na tom tradičně s angličtinou nejhůř. Pouze 27 % Čechů a 26 % Slováků tvrdí, že jsou schopni plynulé plynulé smysluplné konverzace v angličtině. Patříte mezi ně? Pokud ne, přijďte si zlepšit své cizojazyčné dovednosti i zvednout sebevědomí do firemních kurzů s rodilými mluvčími jazykové školy Tandem.
04. 08. 2016 22:45:44
Nejnovější články
Češi a Czenglish v AJ
Rozmohl se nám tu takový nešvar na druhou aneb jak Češi z angličtiny vytvářejí Czenglish.
Češi a Czenglish v ČJ
Rozmohl se nám tu takový nešvar aneb jak Češi vytvářejí z češtiny Czenglish.
Výuka češtiny pro cizince očima naší lektorky
Zoufáte si čas od času, jak těžké je naučit se cizí jazyk, ať už angličtinu, němčinu, španělštinu nebo francouzštinu? Samozřejmě, nikdy to není úplná brnkačka, i když mají tyto indoevropské jazyky něco málo společného. Ale přemýšleli jste někdy o tom, jak obtížné asi může být pro cizince s neslovanským mateřským jazykem naučit se česky?